 |
||||
|
|
|
|
|
|
|
Hráli jsme v roce
2013:
středa 11.12. v 19:30 hod
Středa 27.11. v 19:30 hod
120 min / Ari
Folman
Adaptace sci-fi povídky Stanislava Lema, kombinace živých herců a animace.
středa 16.10. v 19:30 hod., KINO VATRA
středa 13.11. v 19:30
hod
středa 30.10. v 19:30
hod
PIETA
středa 2.10. v 19:30 hod., KINO VATRA VSETÍN
středa 18.9. v 19:30 hod
středa 29.5. v 19:30 hod KONEČNÁ UPROSTŘED CESTY Halt auf freier Strecke / Německo 2011 / 110 min / Andreas Dresen Život rodiny zcela změní smrtelná choroba otce. Nekompromisní případová studie o umírání na rakovinu. Sleduje osud čtyřicátníka Franka a jeho nejbližších od okamžiku, kdy mu lékař sdělí nemilosrdnou diagnózu, přes různé etapy nemoci (negace, agrese, smlouvání, deprese, smíření) až k posledním chvílím nemocného. Přináší tak autentický obraz tragédie, s níž se musí vypořádávat stále více lidí. Zdůrazňuje, že je třeba přijmout úděl, přičemž i depresivní situace mohou být provázeny světlými okamžiky. Ukazuje, jak důležitou roli hraje rodina a láskyplná péče. Film vznikal bez detailního scénáře a dialogy jsou vesměs improvizovány na základě důkladných rešerší. V rolích zdravotníků vystupují skuteční specialisté. Obdiv si zaslouží všichni zúčastnění, zejména však představitelé Franka a jeho ženy Simone.
středa 15.5. v 19:30 hod Kuře NA ŠVESTKÁCH Poulet aux prunes / Francie 2011 / 93 min / Marjane Satrapi, Vincent Paronnaud
Romantický příběh o osudové lásce houslového virtuoza.
Příběh Kuřete na švestkách se odehrává v předvánočním Teheránu roku 1958. Hlavním hrdinou romantického příběhu o osudové lásce je Nasser Ali Khan (Mathieu Amalric), nejslavnější houslový virtuóz své doby. Ten si jednoho dne zničí své skvělé housle, a protože žádné další, se kterými by byl skutečně spokojený, nemůže najít, rozhodne se, že se odevzdá smrti. Ulehá do postele a vzpomíná na svůj mnohdy legrační osud a vztahy a sní a představuje si budoucnost. Amalricův skvělý herecký výkon podporují i další vynikající herci jako Chiara Mastroianni, Isabella Rosellini nebo Jamal Dabouze. Film vznikl podle stejnojmenné komiksové novely.
středa17.4. v 19:30 hod MISTR The Master / USA 2012 / 137 min / Paul Thomas Anderson
USA, začátek 50. let. Vojáci po návratu z fronty bojují se svými poválečnými traumaty a snaží se začlenit do běžného života. Jedním z nich je i Freddie Quell (Joaquin Phoenix), který se marně pokouší notnými dávkami vlastnoručně namíchaného alkoholu ovládnout svoje běsy. Shodou náhod se setkává s charismatickým Lancasterem Doddem (Philip Seymour Hoffman), který je právě se svou oddanou ženou (Amy Adams) a skupinou svých věrných příznivců na cestě do New Yorku, kde hodlá světu představit své nové učení. Lancaster Dodd, svým okolím nazývaný „Mistr", je Freddieho živelností fascinován a ujímá se jeho „léčby" podle vlastní teorie, která se má již brzy stát impozantní vírou. Mezi oběma muži vzniká velmi silné a neobyčejné pouto. Předlohou pro postavu Mistra byl skutečný zakladatel scientologické církve L. Ron Hubbard.
středa 3.4. v 19:30 hod ARGO (aneb aktuální oscarový hit ve FK) USA 2012 / 120 min / Ben Affleck
Drama záchrany amerických diplomatů během Íránské revoluce roku 1979.
V listopadu 1979 vnikli militantní studenti na americké velvyslanectví v Teheránu a zmocnili se tu 52 rukojmí, jež tu věznili 444 dnů. Pokus o jejich záchranu vojenským komandem (operace Orlí spár) tragicky ztroskotal (a patří k černým kapitolám americké armády). To jsou vcelku známá fakta. V jejich stínu zůstala záchrana šesti Američanů, jimž se podařilo hned na počátku opustit velvyslanectví a najít úkryt u spřátelených kanadských diplomatů. Jenže jim stále více hrozilo odhalení. Agent CIA Antonio J. Mendez, specialista na kamufláže a na tzv. exfiltrace, vymyslel bizarní plán, podle nějž měli uprchlíci vycestovat ze země jako kanadští filmaři, hledající v Íránu exteriéry pro výpravný sci-fi film. Affleck (který ztělesnil Tonyho Mendeze) ve spolupráci se spoluproducenty Grantem Heslovem a Georgem Clooneym natočil napínavý thriller, odlehčený humornými pasážemi z Hollywoodu, v nichž si vysloveně libují John Goodman jako John Chambers a Alan Arkin ve vymyšlené postavě producenta Siegela. Kladem snímku je rovněž věrohodná atmosféra, včetně scén z rozbouřeného Teheránu, natáčených ovšem v Istanbulu a doplněných autentickými dokumenty.
středa 20.3.
v 19:30 hod SNĚHUrKA: JINÝ PŘÍBĚH Blancanieves / Španělsko 2012 104 min / Pablo Berger
Bylo nebylo, za devatero horami žila dívka, která nikdy nepoznala svou matku. Naučila se umění svého otce, slavného toreadora, její zlá macecha ji však ze srdce nenáviděla. Jednoho dne utekla Sněhurka s potulnou bandou trpaslíků a stala se legendou. Film Sněhurka: Jiný příběh se odehrává na jihu Španělska ve dvacátých letech dvacátého století a je poctou němé a černobílé kinematografii.
středa 6.3. v 19:30 hod Červené střevíčky The Red Shoes / VB 1948 / 133 min / Michael Powell, Emeric Pressburger
Proslulý romantický muzikál podle H.Ch. Andersena.
Jeden z nejslavnějších baletních snímků všech dob Červené střevíčky, který v roce 1948 natočila britská filmařská dvojice Michael Powell a Emeric Pressburger, vychází ze stejnojmenné smutné pohádky Hanse Christiana Andersena. Literární předlohu o dívce, která natolik podlehne čarovné moci „neúnavných“ tanečních střevíčků, že ji mine láska i život, tvůrci propojili s „realistickým“ příběhem, odehrávajícím se v zákulisí baletního souboru. Zamýšlejí se v něm nejenom nad sebezničující vášní pro umění, jež je neslučitelná s láskou, ale zprostředkovávají také pozoruhodný pohled na proces vzniku uměleckého díla. I po formální stránce lze snímek v daném žánru považovat za průkopnické dílo, jež jedinečně propojuje svět filmu s divadelním, respektive baletním prostorem. Na jeho vyznění měl klíčový podíl kameraman Jack Cardiff. Díky využití barevných filtrů, surreálných dvojexpozic a dalších kamerových triků se mu podařilo evokovat „poezii pohybu“ tančící baletky. Zfilmované výpravné taneční představení se prolíná s expresivním fantazijním světem, který reflektuje baletčiny touhy, sváry i běsy.
středa 20.2. v 19:30 hod
odpad město smrt
ČR 2012 / 70 min / Jan Hřebejk
Filmová verze divadelní inscenace Dušana Pařízka podle R.W. Fassbindera.
Kontroverzní komorní drama Rainera Wernera Fassbindera (1945-1982) Odpad, město, smrt (1975) patřilo mezi nejvíce ceněné inscenace předčasně zaniklého Pražského komorního divadla na scéně Divadla Komedie pod vedením Dušana D. Pařízka. Právě z tohoto jevištního zpracování vychází filmová verze Odpad město smrt, již se šesticí kmenových herců souboru natočil Jan Hřebejk pod producentským vedením Čestmíra Kopeckého. Palčivé sociální drama o životem otloukané šlapce Romi, kterou zneužívají její klienti, její pasák i její otec, se s krutou provokativností zamýšlí nad otázkou, za jakou cenu jsou lidé v době, dirigované neviditelnou rukou trhu, ochotni prodávat sebe i své svědomí. Groteskně makabrální panoptikum transvestitů, homosexuálů, machů a spekulantů, v němž si jen Romi marně snaží uchovat elementární důstojnost, přitom poukazuje na současné projevy rasismu a homofobie, ale i na pokrytectví politické korektnosti. Hřebejk nezastírá divadelní původ inscenace, přestože děj přenesl z jeviště na Václavské náměstí. Výsledkem je svébytný tvar na pomezí záznamu divadelního představení a „plnohodnotného“ filmu.
8. - 9.2. 2013
_______________________________________________________________________________________________________________________________ středa 23.1. v 19:30 hod V TEMNOTĚ W ciemności / Polsko 2011 / 145 min / Agnieszka Holland Válečné drama podle skutečných událostí ve Lvově okupovaném nacisty.
Koprodukční snímek Agnieszky Hollandové V temnotě patří k velkým dramatům „obyčejné historie“ z druhé světové války. Vznikl podle skutečných událostí, jež se odehrály v tehdy polském Lvově v letech 1943-45 a vypráví o skupince židů, která se zachránila při masakru tamního ghetta v podzemních kanálech. Tvůrci se soustřeďují zejména na dění v klaustrofobním prostředí podzemí, avšak sledují i události „nahoře“, v ghettu a na ulicích. Usilují o syrový, realistický obraz, který ovšem navzdory krutostem nikdy nesklouzává do naturalismu. Zároveň neuhlazují vztahy či jednání postav, mezi nimiž dochází k samozřejmým konfliktům. Zmínku si zaslouží použití celkem šesti jazyků (včetně polského lvovského dialektu zvaného balak), jež dodává filmu na autentičnosti. Ocenění si zaslouží i obětavé herecké výkony. V souvislosti se snímkem se nelze vyhnout připomínce legendárních Wajdových Kanálů (1956), popisujících konec Varšavského povstání. Film je věnován šesti tisícům Poláků, kteří za války pomáhali židům a památce Marka Edelmana (1919-2009), velitele ve Varšavském povstání.
|
