 |
||||
|
|
|
|
|
|
|
AŤ ŽIJE REPUBLIKA! přehlídka českého a slovenského filmu u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu pořádá společnost Dům kultury Vsetín ve spolupráci s Filmovým klubem Vsetín
pondělí 28.10. v 17:00 hodin TANEC MEDZI ČREPINAMI SR 2012 / 79 min / Marek Ťapák Poetické hudebně-taneční drama o lidském bytí, lásce, vzletech a pádech.
pondělí 28.10. v 19:30 hodin ZÁZRAK SR, ČR 2013 / 78 min / Juraj Lehotský Sociální drama o dospívající dívce, která se dostane do nápravného zařízení.
úterý 29.10. v 17:00 hodin KRAJINKA SR, ČR 2000 / 110 min / Martin Šulík Stylizovaný povídkový film zachycuje osudy Slovenska ve 20. století.
úterý 29. 10. v 19:00 PAVOL HAMMEL – Best of (koncert) Koncert legendárního slovenského zpěváky, kytaristy a hudebního producenta.
středa 30.10. v 19:30 hod VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI Československo 1968 / 115 min / Vojtěch Jasný Svědectví o poválečných proměnách venkova. Obnovená digitální premiéra.
Vrcholné dílo čs. kinematografie oslovovalo diváky již po svém uvedení a nezestárlo ani po letech uzavření v trezoru. Ohromující obraz moravské vesnice od roku 1945 až do konce padesátých let zachycuje se vzácnou hutností a zároveň s velkou básnivostí lidské osudy na pozadí tragických politických změn. Citlivě a bez nenávisti líčí proměnu ve vztazích mezi lidmi i ve vztazích mezi nimi a přírodou. Zároveň zdůrazňuje jako zásadní lidské hodnoty úctu k práci a z ní vyplývající lásku k půdě, k zemi. Na výsledném efektu se podílí vedle autora také kameraman J. Kučera, hudební skladatel S. Havelka, návrhářka kostýmů E. Krumbachová a samozřejmě herci v čele s Radoslavem Brzobohatým.
VOJTĚCH JASNÝ (*1925 Kelč) Příslušník první generace absolventů FAMU a žák Karla Plicky tráví druhou polovinu života v exilu. V dlouhém seznamu svých děl má hned dvě, která patří ke klenotům naší kinematografie. Povídková Touha (1958) a rozsáhlý venkovský epos Všichni dobří rodáci (1968) jsou nejvroucnějšími portréty krajiny a jejích obyvatel, jaké kdy u nás vznikly. Hlavní podíl na tom má režisérův mimořádný lyrický talent, který jeho filmům dodává podmanivý emocionální rozměr. Uplatnil se i v dalším jeho legendárním díle, pohádkově laděném podobenství Až přijde kocour (1963), a také v exilové tvorbě, kde si mimo jiné troufl též na adaptace literárních děl dvou nositelů Nobelových cen: Klaunovy názory (Německo 1976, podle Heinricha Bölla), Gospodjica (Jugoslávie 1980, podle Iva Andriće). V roce 1999 se vrátil do kraje Rodáků filmem Návrat ztraceného ráje.
|
