|
AKTUALITY / AKREDITACE / PLAKÁT (ke stažení v pdf zde) / ZÁKLADNÍ INFORMACE / PROGRAM (PÁTEK / SOBOTA / NEDĚLE) / HOSTÉ / CENÍK VSTUPNÉHO / UBYTOVÁNÍ / TISKOVÁ ZPRÁVA (ke stažení v doc) / FESTIVALOVÉ TRIČKO / KATALOG (ke stažení v pdf)
Závěrečná tisková zpráva (ke stažení je zde):
Vsetínský filmový maraton přinesl do Vsetína několik premiér
Vsetínský filmový maraton s podtitulem „Vivat Makedonie!“ proběhl ve dnech 10. – 12. dubna v Kině Vatra Vsetín. Filmové projekce navštívilo téměř 400 diváků – ze Vsetína i nejrůznějších koutů České republiky a ze Slovenska. Za osm let, kdy se pořadatelé z Filmového klubu Vsetín zaměřují na kinematografie zemí Balkánského poloostrova, získal festival velmi dobrou pověst a stal se mezi filmovými fanoušky známý.
Letošní ročník festivalu byl zasvěcen současnému makedonskému filmu a může se pyšnit několika primáty. Především zde proběhlo první veřejné promítání nového filmu Medová noc režiséra Iva Trajkova. Film, natočený na motivy prózy Jana Procházky, převádí děj odehrávající se v prostředí politických špiček z Československa šedesátých let do Makedonie let devadesátých. Stovka diváků, která se zúčastnila slavnostního zahájení přehlídky, přijala film s nadšením. Miroslav Beinhauer, filmový znalec a vedoucí kina v Havířově po projekci řekl: „Myslím si, že Trajkovův snímek je lepší než Kachyňův film Ucho, ve kterém je zpracována stejná předloha. Má totiž větší přesah a jeho poselství je univerzálnější.“ Divákům film představil také režisér. Na otázku, proč znova zfilmoval Procházkovo Ucho, odpověděl následovně: „Ucho je skvěle napsaný text vyžadující velmi charakterní ztvárnění hlavních rolí. Pro Vericu Nedeskou, kterou považuju za výbornou herečku, jsem hledal právě takovou roli. Nic podobného jsem v současné literatuře nenašel.“
Svou českou premiéru si ve Vsetíně odbyl také další Trajkovův film Pariser Platz – Berlin, stejně jako dalších pět aktuálních makedonských snímků. Návštěvníci festivalu oceňovali nejvíce fakt, že mohli shlédnout na jednom místě tak rozsáhlou a reprezentativní kolekci makedonských filmů, které česká distribuce jinak neprávem ignoruje. „Organizátoři festivalu připravili pestrý program. Navíc se jim podařilo navodit velice příjemnou až rodinnou atmosféru. Velmi milým překvapením pro mne byl festivalový katalog, který přiblížil jednotlivé snímky a jejich tvůrce, navíc poskytl i rozhovory s autory a základní přehled dějin makedonské kinematografie,“ zhodnotila Kristýna Dufková - doktorandka Ústavu jazykovědy a baltistiky, Masarykovy univerzity v Brně. Slavnostní zahájení festivalu proběhlo za účasti zplnomocněného velvyslance Republiky Makedonie J. E. Paskala Stojčeského a místostarostky města Vsetína Simony Hlaváčové. V rámci doprovodného programu byla v kině instalována výstava fotografií z Makedonie a proběhla ochutnávka makedonských vín. Přehlídka se mohla uskutečnit za podpory Makedonského filmového fondu a Makedonské kinotéky. Partnery akce byly také vsetínské firmy Austin Detonator s.r.o., Internext s.r.o., H&B delta s.r.o. a hotelový komplex KAMU – Zdeněk Mudrák s.r.o.
Organizátoři na závěr naznačili, že v pořádání podobných hloubkových sond do kinematografií zemí Balkánského poloostrova hodlají pokračovat, a za rok by chtěli českému publiku představit filmy natočené v Bosně a Hercegovině. Jiří Fiala
____________________________________________________________________________________________________________
10.4. 2015 Změna v programu! Místo snímku Přes jezero v sobotu v 17:15 hodin promítneme z technických důvodů film Velká voda a ráno v 10.00 místo snímku Nejdelší cesta film Šťastný nový rok 49.
8.4. 2015 Celoakční vstupenky na Vsetínský filmový maraton jsou za sníženou cenu 350 Kč v předprodeji v pokladně kina Vatra. Pozor snížená cena platí jen dnes a zítra (9.-10.4.) a jen pro členy FK (členem FK se stanete koupí průkazu za 60 Kč - možno zakoupit spolu se vstupenkou). Nižší celoakční vstupné získáte také pokud se do 9.4. stihnete akreditovat. Od pátku je cena 400 Kč pro členy FK a 500 Kč pro ostatní.
8.4. 2015 Stáhněte si katalog festivalu v elektronické podobě a připravte se na Maraton předem :-) Katalog obsahuje kromě anotací k filmům také rozhovory s hosty a rozsáhlý text o historii makedonské kinematografie. Katalog je ke stažení v pdf zde:
7.4. 2015 Již máme festivalová trička. Pánské jsou vínově červené a černé, dámské červené a černé. Pro rezervaci potřebných velikostí triček můžete použít formulář pro akreditaci. Napište Jméno a velikost a barvu trička a do sobotního poledne vám takové tričko podržíme. Pozor, triček není mnoho! Tričko vypadá přibližně takto:
7.4. 2015 Titulky k filmům už máme téměř všechny. Filmy připravuje k projekci. Tentokrát se můžete těšit na to, že vedle tradičních DVD budeme několik filmů promítat z DCP a jeden z 35 mm filmové kopie! Když to dobře půjde, všechny české titulky budou přímo v obraze filmu!
7.4. 2015 Zveřejnili jsme program festivalu, včetně anotací k filmům trailerů a profilů jednotlivých režisérů.
25.3. 2015 Tak se nám již schází překlady. Už máme Pokoj s piánem, Medovou noc a Pariser platz - Berlin.
23.3. 2015 S lítostí oznamujeme, že herec Nikola Ristanovski musel odříct svou účast na našem festivale. I nadále počítáme s účastí Verici Nedeske a Iva Trajkova, kteří uvedou zejména letošní film Honey night.
17. 3 2015 Spustili jsme akreditaci. Akreditací předem (do pondělí 6.4.) mohou získat členové filmových klubů slevu 50 Kč na celoakční vstupné.
17.3. 2015 Vsetínský filmový maraton Vivat Makedonie! by měla doprovodit také výstava fotografií z Makedonie. Byli jste v Makedonii? Máte z této krásné země nějaké zajímavé fotky? Chcete je vystavit? Pokud ano, neváhejte a pošlete nám je v elektronické podobě (v kvalitě vhodné pro zhotovení fotografií o velikosti cca A3). Vybrané fotografie vystavíme ve foyer vsetínského kina Vatra. Fotografie potřebujeme nejpozději do pondělí 30. března. Zaslat je můžete přímo emailem na adresu fialaj@seznam.cz (na tuto adresu zasílejte také linky na uložiště odkud lze fotky stáhnout) . Do předmětu uveďte „foto makedonie“.
17.3. 2015 Dnes jsme poslali plakát do tiskárny. Konečně jsme totiž definitivně uzavřeli program festivalu. Z programu nakonec vypadl film Hi-Fi Vladimira Blaževského (dáváme od něj Pank is not dead). Místo něj jsme se vrátili k původně inzerovanému filmu Skopje Remixed - povídkovému filmu deseti mladých makedonských režisérů.
17.3. 2015 Všechny filmy z programu již máme a všechny už mají k dispozici překladatelé pro otitulkování.
9.3. 2015 K Nikolovi Ristanovskému, Ivu Trajkovovi přibude ještě jeden host - herečka Verica Nedeska.
9.3. 2015 Máme kompletní program festivalu. Celkem odpromítáme 12 filmů. Oproti původnímu plánu jsme udělali několik malých změn. Místo Vreme vodi Branka Gapa promítneme jeho film Nejdelší cesta. Nedostali jsme povolení k projekci Popovova filmu Do balčak a do programu se nám nevejde Skopje remixed. Zato uvidíte možná nejpodivuhodnější makedonský film Sbohem 20. století. Zde je program včetně minianotací a časové posloupnosti:
27.2. 2015 Seznam potvrzených filmů:
Makedonské filmy natočené po roce 2000 Antonio Mitričeski – Dieca na sonceto (Children of the Sun) (2014) Igor Izi Ivanov – Soba so piano (The Piano Room) (2013) Vladimir Blazevski – Pankot ne e mrtov (Punk is not dead) (2011) Jane Altiparmakov, Ognen Dimitrovski, Sinisa Evtimov, Srdjan Janicijevic, Darijan Pejovski, Sasa Stanisic, Gjorce Stavreski, Vardan Tozija, Bojan Trifunovski, Borjan Zafirovski – Skopje remixed (2011) Teona Strugar Mitevska – Kako ubiv svetec (2004) Aleksandar Popovski – Balkanot ne e mrtov (2013)
Ivo Trajkov 50 Ivo Trajkov – Medena noč (Honey night) (2015) Ivo Trajkov - Pariser platz – Berlin (Německo 2011) Ivo Trajkov – Movie (ČR, Makedonie 2007)
Makedonské filmy 1980 - 2000 Antonio Mitriceski – Preku ezeroto (1997) Vladimir Blazevski – Haj-faj (1987) Branko Gapo Ivanovski – Vreme vodi (1980)
Rádi bychom získali ještě filmy Do balčak Stoleho Popova a Zbogum na dvaesetiot vek Darka Mitrevského.
___________________________________________________________________________________________________________________________ Prosíme potvrďte svou účast na VFM 2015 pomocí níže uvedeného formuláře. Akreditace je pro nás důležitá - na základě počtu akreditovaných se řídíme při přípravě tiskovin, vstupenek, občerstvení atd. Akreditací předem (do 9.4.) získáte nižší celoakční vstupné a urychlíte své odbavení na místě. Můžeme vás také informovat o případných změnách na váš email. Sleva platí pro členy českých a slovenských filmových klubů. Členy Filmového klubu Vsetín se můžete stát až na místě. Všichni akreditovaní budou zařazeni do losování o festivalová trička.
Do vzkazu uveďte:
1. Jméno a příjmení 2. Pokud máte zájem o levné ubytování v Domě kultury za 50 Kč na noc, napište ubytování DK - ANO (S sebou vlastní spacák a karimatka. Sprcha a toalety budou k dispozici.) 3. Budeme rádi, když uvedete také svou adresu 4. Jste členem libovolného filmového klubu? Pokud nejste, hodláte se jím stát? Členstvím získáte slevu 50 Kč na celoakční vstupné.
___________________________________________________________________________________________________________________________
Celoakční akreditace: 500 Kč (pro členy českých a slovenských filmových klubů 400 Kč, při včasné akreditaci 350 Kč) 6 filmů: 300 Kč 3 filmy: 200 Kč 1 film: 100 Kč
___________________________________________________________________________________________________________________________ LEVNÉ UBYTOVÁNÍ VE VLASTNÍM SPACÁKU: Můžete přespat v klubovně Domu kultury Vsetín (1 min pěšky od kina) na zemi na vlastní karimatce a ve vlastním spacáku. K dispozici JSOU toalety a sprcha. Cena 50 Kč / noc.
KLASICKÉ UBYTOVÁNÍ: Nejvýhodnější ubytování ve Vsetíně je v HOTELU KAMU (hodnoceno dle poměru cena/vzdálenost ubytovacího zařízení). ___________________________________________________________________________________________________________________________
Nikola Ristanovski (herec) - musel svou účast odříct, Ivo Trajkov (scénárista, režisér), Verica Nedeska (herečka) __________________________________________________________________________________________________________________________
PUNK IS NOT DEAD (PANKOT NE E MRTOV) Makedonie, Srbsko 2011 / 100 min / DVD Režie: Vladimir Blaževski Scénář: Vladimir Blaževski Kamera: Dimo Popov Hudba: Aleksandar Pejovski Hrají: Jordan Simonov, Kamka Točinovski, Toni Mihajlovski, Kiril Pop Hristov a další
Přežije multietnická punková kapela koncert v Albánci obývaném Debaru?
Mirsa je bývalý zpěvák kdysi populární jugoslávské punkové kapely. Ta se již dávno rozpadla, ale Mirsa žije minulostí. I když je mu bezmála 40, jeho přístup k životu se za 20 let nijak nevyvinul. Stále bydlí u maminky a příležitostně pomáhá s prodejem drog albánskému dealerovi Gzimovi, který mu za to nechává levněji trávu. Jednoho dne přijde Gzim s nečekanou nabídkou, ať dá Mirsa znovu dohromady kapelu, s níž potom budou hrát na charitativním koncertě v Debaru, městě na západě Makedonie s albánskou většinou. Mirsa má před sebou téměř nadlidský úkol: po sedmnácti letech najít a přesvědčit všechny členy skupiny, aby se sešli a znova nazkoušeli svůj repertoár. Úkol je ztížen tím, že jsou roztroušeni po všech bývalých jugoslávských zemích. To, že byla kapela složená z lidí různých národností, nebylo v době, kdy se v Jugoslávii razilo heslo „Bratrství a jednota“, ničím až tak překvapivým. V poválečné době, kdy v mnoha částech Jugoslávie přetrvává značné napětí mezi jednotlivými etniky, se ale složení kapely jeví v jiném světle. Jak se postupně ukazuje, je to hlavní důvod, proč někdo chce její návrat. Mirza a jeho spoluhráči, které po strastiplné cestě Balkánem nakonec objeví a přesvědčí k hraní, se dostávají do paradoxní situace oni, pankáči, mají sloužit jako kladný příklad… Režisér a scenárista Vladimir Blaževski natočil s minimálním rozpočtem úderné, nezávislé road movie o lidech, pro něž punk není jen hudba, ale celoživotní postoj. S černým humorem a nadhledem se dotýká i závažnějších témat. Podává zprávu o přetrvávající albánsko-makedonské nesnášenlivosti, ale také o naivitě a nekompetentnosti některých evropských humanitárních organizací působících v balkánském regionu. Díky dokumentaristickému přístupu, který zvolil, dosahuje dojmu maximální přesvědčivosti.
VLADIMIR BLAŽEVSKI (1955) Absolvoval filmovou režii na bělehradské Filmové, divadelní a rozhlasové akademii. Po práci na řadě krátkometrážních a dokumentárních filmech debutoval roku 1987 filmem Hi-fi, který na pulské přehlídce jugoslávských filmů získal cenu za režii. Film měl úspěch u diváků i kritiky, podobně jako jeho následující Bulvár revoluce (Bulevar revolucije, 1992), kriminální romance odehrávající se v Bělehradě. Následovala sedmnáctiletá pauza naplněná mimo jiné scénáristickou spoluprací na filmech Cikánská magie (Džipsi medžik) Stole Popova a Velká voda Iva Trajkova. Návrat k režii filmem Punk is not dead (Pankot ne e mrtov, 2011) byl mimořádně úspěšný a promítal se na řadě festivalů, také v sekci Na východ od západu na MFF Karlovy Vary, kde si získal značnou diváckou oblibu.
Oficiální trailer:
19.30 hodin slavnostní zahájení festivalu za účasti hostů (Verica Nedeska, Ivo Trajkov, Pascal Stojčeski) MEDOVÁ NOC (MEDENA NOČ) Makedonie, ČR, Slovinsko 2015 / 89 min / DCP Režie: Ivo Trajkov Scénář: Ivo Trajkov na motivy prózy Jana Procházky Kamera: Milorad Glušica Hudba: Toni Kitanovski Hrají: Nikola Ristanovski, Verica Nedeska, Igor Angelov, Boris Damovski, Nina Janković a další
Makedonská adaptace Procházkova románu Ucho.
Medová noc je adaptací filmové povídky českého spisovatele a scénáristy Jana Procházky s názvem Ucho. První adaptací této povídky byl stejnojmenný černobílý film režiséra Karla Kachyni z roku 1970 v hlavních rolích s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou, který byl ihned po dokončení zakázán a premiéru měl až roku 1990. Stejně jako Kachyňův film, i Medová noc je komorním dramatem, které ukazuje politiku jako sféru plnou intrik, lží a nedůvěry. A hlavního hrdinu náměstka ministra jako člověka ovládaného strachem a oportunismem. Děj se tentokrát odehrává v Makedonii 90. let a ve vile prošpikované odposlouchávacím zařízením se dohadují Nikola Ristanovski a Verica Nedeska. Snímek stojí na výborném herectví obou hlavních protagonistů a na přesném vystižení paranoidní atmosféry. Látka tak dává smysl i v současnosti, kdy se sice změnily režimy i technologie, ale zákulisní principy zůstávají stejné.
IVO TRAJKOV Narodil se 27. 6. 1965 ve Skopji v Jugoslávii (Makedonii). Ivo Trajkov pochází z česko-makedonské rodiny. Mládí prožil v Jugoslávii, kde vystudoval střední školu - gymnázium. Po maturitě v roce 1986 nastupuje na pražskou FAMU, kterou v roce 1992 absolvuje. Po studiích zůstává v Československu a působí jako režisér, scénárista a producent. Spolupracuje s Českou TV. Spoluvytváří cykly televizních dokumentů Předčasná úmrtí a Nevyjasněná úmrtí. Natáčí také ceněný dokument JAN o sebeupálení Jana Zajíce. V roce 1993 vstoupil na pole hraného filmu komedií s hvězdným hereckým obsazením Kanárská spojka. Film mu byl vzat nedokončený ze střižny, aby soukromý producent mohl film premiérovat podle své potřeby. Žánrová komedie byla publikem nepřijata. Dva jeho následující a oceňované snímky Minulost a Velká voda vznikly ve vlastní produkční společnosti. Při natáčení Velké vody se seznamuje s Vericou Nedeskou, která jej životem provází jako manželka. Koprodukční historické drama Velká voda nominovala Makedonie na Oscara. O pět let později natáčí autobiografickou experimentální zpověď Movie. Dva roky nato režíruje v koprodukci s Českou TV filozofující drama Ocas ještěrky. K filmu se dostal oklikou, když jeho natáčení napoprvé odmítl. Film byl natočen na motivy povídky B. Němcové Anděl strážný. Původní scénář byl režisérsky upravován za velmi ztížené komunikace s původním scénáristou. Právě scénář je podle Trajkova největším úskalím tohoto ambiciózního dramatu. Jeho poslední dva filmy vznikají v zahraničí. Německý Pariser platz - Berlin se vůbec do českých kin nedostal. Výraznější českou stopu má jeho poslední film Medová noc, který znovu zpracovává filmovou povídku Jana Procházky Ucho. Ivo Trajkov je vedoucím katedry střihu na FAMU, kde působí jako docent a vyučující. Žije v Praze a vychovává s Vericou dceru Zanu. Je aktivním činovníkem také v rodné Makedonii, kde pomáhá zakládat filmové školy a pravidelně se tam vrací.
(Ten film je tak nový,
že ještě trailer nemá....) 22.00 hodin BALKAN IS NOT DEAD (BALKANOT NE E MRTOV) Makedonie 2013 / 105 min / DCP Režie: Aleksandar Popovski Scénář: Aleksandar Popovski, Ana Lašič na motivy hry Dejana Dukovského Kamera: Dejan Dimevski Hudba: Kiril Dzajkovski Hrají: Nikola Ristanovski, Dragana Kostadinovska, Nataša Tapusković, Jordan Simonov, Rade Šerbedžija a další Osmanská říše se rozpadá, její představitelé však stále třímají v rukou moc. Makedonie, na počátku dvacátého století provincie Osmanské říše, je zmítána nepokoji. Napětí mezi Makedonci a Turky sílí, přesto je zde prostor pro paradoxy. Tak si mladý kadet Orhan Kemal, budoucí otec moderního Turecka (Atatürk), získá zásluhou kouzelného kvítku protěže lásku makedonské dívky. Podaří se ale totéž bejovi Osmanovi, který usiluje o její sestru, přestože ji unese násilím a zabije jejího milence? Na pozadí rozverné romance se odehrávají společenské konflikty, které brzy zcela změní starý svět… Adaptace divadelní hry Dejana Dukovského (napsané roku 1992) je romanticko-komediální fantazií o jedné historické epoše. Přestože zachovává divadelní styl předlohy, neupadá do jevištní strnulosti, a to především díky bohatě vystavěnému ději a barvité výtvarné stylizaci.
ALEKSANDAR POPOVSKI (1969) Aleksandar Popovski vystudoval divadelní a filmovou režii ve Skopji. Na divadle režíroval řadu her současných makedonských dramatiků, především Dejana Dukovského. Krom Makedonie působil na scénách v zemích bývalé Jugoslávie i v západní Evropě (Dánsko, Rakousko, Francie). Jako filmový režisér debutoval roku 1993 povídkou do filmu Svetlo sivo. Režijně spolupracoval s Darkem Mitrevským na filmu Sbohem 20. století (1998, viz. anotace). Balkanot ne e mrtov (2013) je jeho samostatným celovečerním režijním debutem. Předlohu, divadelní hru Dukovského, Popovski poprvé inscenoval v roce 2001.
Oficiální trailer:
10.00 hodin NEJDELŠÍ CESTA (NAJDOLGIOT PAT) Jugoslávie 1976 / 116 min / DVD Režie: Branko Gapo Ivanovski Scénář: Petre M. Andreevski Kamera: Dragan Salkovski Hudba: Tomislav Zografski Hrají: Dančo Čevrevski, Darko Damevski, Dušan Janičiević, Meto Jovanovski, Nenad Milosavljević a další Illindenské povstání je zlikvidováno a vojáci turecké armády odvádějí zajatce do tureckého vězení.
Rok 1903 je rokem tzv. Illindenského povstání, které vyvrcholilo založením Kruševské republiky. Makedonské rebelie však Turci, kteří v té době pozvolna ztráceli balkánskou půdu pod nohama, potlačovali velmi důsledně, a tak se jim ještě několik let dařilo vardarskou Makedonii udržet. Děj filmu začíná na jaře, kdy vojáci turecké armády zneškodní vzpouru v jedné vesnici a zajatce přivedou do své pevnosti. Zde jsou intenováni spolu se zajatými vzbouřenci z dalších vesnic. Odtud jsou odvezeni vlakem do Soluně, a lodí ke břehům Malé Asie. kde začíná jejich strastiplná pouť vyprahlou krajinou do tureckého vězení. Po cestě zažívají nejednu krušnou situaci jsou vystaveni krutému zacházení ze strany tureckých věznitelů, či útoku kurdských bojovníků, přes jejichž území musí projít. Opakovaně se snaží utéct, ale nedaří se jim to. Prochází městy i horami, přeplavují Eufrat. Jak vězni, tak jejich strážci, si sahají na dno fyzických i psychických sil.
BRANKO GAPO IVANOVSKI (1931 - 2008) Filmový, televizní a divadelní režisér. Absolvoval Fakultu filologie na univerzitě ve Skopje. Nejprve se věnoval filmu pouze amatérsky, v 50. letech natočil první profesionální dokumenty, kterým se věnoval do poloviny 60. let, kdy režíroval svůj první celovečerní snímek, Dny pokušení (1965). Následující tituly Čas bez války (Vreme bez vojna - 1968) mu vynesl několik ocenění. V 70. a 80. letech natočil snímky Istrel (Výstřel - 1972), Najdolgiot pat (Nejdelší cesta - 1976), Vreme vodi (Čas vody 1980) a intenzivně se věnoval televizní tvorbě. Kariéru čítající přes třicet titulů uzavřel Makedonskou ságou (1993).
13.00 hodin DĚTI SLUNCE (DECA NA SONCETO) Makedonie 2014 / 90 min / DVD Režie: Antonio Mitričeski Scénář: Gordan Mihić Kamera: Jaroslaw Szoda Hudba: Ognen Anastasovski, Darko Spasovski, Vlatko Stefanovski Hrají: Vlado Jovanovski, Meto Jovanovski, Ivana Pavlaković, Biljana Tanevska, Emir Hadžihafisbegović, Kire Gorevski a další
Rodina musí opustit domov a začíná nový život na jezeře.
Do programu Vsetínského filmového maratonu jsme zařadili dva filmy Antonia Mitričeského. Tyto filmy mají dva společné znaky důležitým motivem je v nich láska navzdory nepřízni osudu a to, že se odehrávají na březích jezera. Ve snímku Přes jezero se přesuneme na břehy Ochridského jezera a lásce v cestě stojí úředníci totalitního státu. V případě Dětí slunce se jedná o jezero Prespa a lásce komplikuje život mafie… Malý rodinný podnik - letní restaurace na břehu jezera lehne popelem, protože musí uvolnit místo pro ambiciózní projekt financovaný šéfem místní mafie. Přestože jsou jak děda, tak otec (hrají je skutečně otec a syn Meto a Vlado Jovanovští) tvrdé palice, musí vyklidit pole a usazují se s rodinou na druhém břehu jezera. Ocitají se v nelehké finanční situaci, kterou by zejména matka ráda vyřešila sňatkem dcery Angely s bohatým německým nápadníkem. Angela je však zamilovaná do Marka, který pracuje pro mafii. S nečekaným plánem na vyřešení nezáviděníhodné rodinné situace přijde děda. Rozhodne se najít zlatý poklad, který se údajně kdysi potopil na dno Prespanského jezera s římskou lodí. Na jeho nápad pohlíží všichni skepticky, on je však záhy přesvědčí, že se legenda o zlatém pokladu zakládá na pravdě. Mezitím se Marko dostane do konfliktu s mafií a hrozí mu smrt. Obě události dá do souvislosti Angela, když se rozhodne Marka zachránit a to za každou cenu.
ANTONIO MITRIČESKI Filmový a televizní režisér. Absolvoval filmovou režii v polské Lodži. Ve filmu debutoval v polovině 80. let krátkometrážním filmem Souboj (Doboj - 1985). Následovaly dva dokumentární filmy a další krátkometrážní snímek, než v roce 1997 natočil svůj první dlouhometrážní titul Přes jezero (Preku ezeroto), který absolvoval úspěšnou festivalovou sezónu. Podobný osud měl i jeho druhý film, Jako špatný sen (Kako loš son - 2003). V loňském roce vznikl jeho zatím poslední snímek Děti slunce (2014). Mitričeski působil ve Skopji i jako asistent předmětů filmové a televizní režie na Fakultě dramatických umění.
Oficiální trailer:
15.05 hodin MOVIE Česká republika, Makedonie 2007 / 84 min / 35 mm Režie: Ivo Trajkov Scénář: Ivo Trajkov Kamera: Michal Černý Hudba: Toni Kitanovski Hrají: Karel Zima, Ivo Trajkov, Miroslav Táborský, Madla Zimová
Režisérovy plány jsou v troskách. Sedá s kamerou do milenčina auta a vyráží na cestu...
Movie je výrazně autobiografickou filmovou road movie. Film je poctou všem ryze autorským, svobodným a nezávislým snímkům. V prvním plánu se autor vypořádává rafinovanou filmovou řečí se svými láskami a životními prohrami. Nad tím stojí černobílý filmový experiment. Režisér se filozoficky a s nadsázkou zamýšlí nad potřebou tvorby autorských filmů. Ivo Trajkov má svůj film rád. Přiznává, že jej nemusí vydržet každý divák. Zdůrazňuje ale, že vypráví o důležitých věcech, ač se tak netváří…
O filmu:
17.15 hodin PŘES JEZERO (PREKU EZEROTO) Makedonie, Polsko 1997 / 93 min / DVD Režie: Antonio Mitričeski Scénář: Taško Georgievski, Antonio Mitričeski Kamera: Bartolomiej Maj Hudba: Ljupčo Konstantinov, Džordže Zamfir Hrají: Nikola Ristanovski, Agniežka Wagner, Marija Atanasovska, Ekrem Ahmeti a další
Příběh o lásce, která nezná státních hranic a přetrvává navzdory nepřízni mocipánů.
Po druhé světové válce se Makedonie stává jednou ze šesti federativních republik socialistické Jugoslávie. Pod vedením Tita a po vzoru Sovětského svazu ztělesněném glorifikovaným vítězem nad nacisty Stalinem vykračuje společně s táborem socialistických zemí vstříc ke šťastným zítřkům. Pak ale přichází rok 1948 a známá roztržka mezi Titem a Stalinem. Tato událost má mnohé dalekosáhlé důsledky. Mimo jiné také neprodyšné uzavření hranic mezi Albánií a Jugoslávií. A to je východiskem příběhu, který natočil Antonio Mitričeski údajně podle skutečné události. Láska mezi Aleksandarem a Elenou, kteří žijí na opačných stranách Ochridského jezera, je ze dne na den nečekaně znemožněna ostře hlídanou hranicí. Albánie, která zůstává v regionu osamoceným, ale o to zuřivějším Stalinovým spojencem, uzavírá své hranice a buduje impozantní síť bunkrů. Aleksandar se pokouší žít bez Eleny, ale s odloučením a s nemožností komunikace se svou láskou se nesmíří. Podstupuje proto na pramici riskantní plavbu přes Ochridské jezero. Bez vidiny návratu. Bouře, která jej na jezeře málem připraví o život, je pouze první překážkou na cestě za Elenou.
Videoklip využívající záběry z filmu:
19.40 hodin PARISER PLATZ BERLIN (90 MINUTEN - DAS BERLIN PROJEKT) Německo 2011 / 99 min / DCP Režie: Ivo Trajkov Scénář: Ivo Trajkov, Ivan Marinović Kamera: Suki Medenčević Hudba: Birger Clausen Hrají: Blerim Destani, Udo Kier, Richard Sammel, Nicolette Krebitz, Werner Daehn a další
Je třeba zabít člověka. Dříve než skončí film... Experimentální thriller.
Zápletka filmu Pariser Platz Berlin je zdánlivě jednoduchá. Sebastian - mladý talentovaný herec (Blerim Destani) utíká nenápadně z premiéry snímku, ve kterém ztvárnil hlavní roli, aby zabil gurua jedné sekty (Udo Kier), kterého viní ze smrti své dívky. Na tento čin má 90 minut, protože po skončení filmu musí stanout v kině na jevišti. Provedení filmu je však velmi nevšední a lze jej zjednodušeně charakterizovat, jako experimentální thriller. Celý hon totiž musí divák absolvovat spolu se Sebastianem v reálném čase. Je tak hlavnímu hrdinovi mnohem blíž, než je zvykem. Na druhou stranu je ponechán ve značné nejistotě. Není totiž předem vybaven mnoha informacemi. Nezná Sebastianův plán ani přesné důvody, které jej vedou k jeho extrémnímu jednání. Pouze sleduje jeho jednání a momentální pohnutky a nabývá rychle dojmu, že svůj čin předem příliš detailně nepromyslel. Je-li Sebastian zmatený a má pochybnosti, podobné pocity zažívá i divák. Při popisu Trajkovova filmu Pariser platz Berlin se nelze vyhnout srovnání s Tykverovým snímkem Lola běží o život. V obou fimech hraje hlavní roli Berlín, v obou jde o život a hlavní postava je po většinu času ve značném spěchu, neboť je limitována přesně vymezeným časem. Oba snímky jsou postaveny na velmi dynamické kameře a experimentují se střihem. Nutno ale říci, že tato domnělá podobnost je jen prvním povrchním dojmem. Zatímco Tykverův film žene vpřed velmi rafinovaný střih, vytváří Trajkov iluzi snímku natočeného na jeden záběr. Zatímco Lola běží, aby život zachránila, Sebastian běží, aby život vzal. Lola dostala do vínku tři pokusy na dosažení cíle. Ty jsou ovlivněny a pozměněny vždy drobnými detaily, na které jsme důkladně upozorněni. V případě Sebastianovy vražedné mise má kamera co dělat, aby se ji hlavní hrdina neztratil. Na sledování detailů, které jistě ovlivňují i jeho pouť, mnoho času není. Také on má několik možností, aby splnil svůj cíl. Tam, kde by Lola okamžitě jednala, on váhá - uvědomuje si, že pokud pochybí, další možnost nedostane.
O filmu:
22.05 hodin SBOHEM 20. STOLETÍ (ZBOGUM NA DVAESETIOT VEK) Makedonie 1998 / 83 min / DVD Režie: Darko Mitrevski, Aleksandar Popovski Scénář: Darko Mitrevski, Aleksandar Popovski Kamera: Vladimir Samoilovski Hudba: Risto Vrtev Hrají: Nikola Ristanovski, Lazar Ristovski, Vlado Jovanovski, Dejan Ačimović, Sofija Kunovska, Toni Mihajlovski a další
Postmoderní fantasy o Dědovi Mrázovi, hříchu a muži, který nemůže zemřít.
Film Sbohem 20. století je prakticky nemožné zařadit do nějaké škatulky. Žánrově se pohybuje na pomezí dramatu, parodie, černé komedie, thrilleru, fantasy a sci-fi. Obsahuje biblické odkazy, folklorní motivy a čerpá z nejedné mytologie. To vše ve třech, stylově značně rozdílných epizodách, které spolu ale dějově souvisí a vzájemně se doplňují. Nepodobá se ničemu, co bylo do té doby v Makedonii (potažmo v Jugoslávii) natočeno. První část se odehrává v relativně blízké pochmurné budoucnosti. Z lidstva přežili jen ti nejsilnější a civilizace jakoby se vrátila o stovky let vzad. Základní příběh je založen na několika mytologických a biblických tématech a motivech. Očividně čerpá z makedonských legend (např. z legendy o Bolenu Dojčinovi, která se traduje v Makedonii i Srbsku). Hlavní postavou filmu je Kuzman muž, který nemůže zemřít. Putuje zemí a hledá způsob, jak tuto kletbu zlomit. Od holiče - proroka se dozví o místu, kde jsou na zdi zapsány všechny osudy, včetně toho jeho. Tuto zeď po strastiplné cestě nalezne a zjistí, že klíčem k jeho smrtelnosti je určitý hřích. Druhá část je fiktivním dokumentem, pojednávajícím o tomtéž hříchu, konkrétně o jeho prvním zachycení na filmový pás v historii makedonské kinematografie. I touto epizodou prochází postava holiče - proroka. Třetí část se odehrává v samotném závěru 20. století a jejím hlavním hrdinou není nikdo jiný než Děda Mráz, který žije v pronajatém pokoji ve městě. Prochází nocí a je znechucen všudypřítomnou lidskou zkažeností. Pro uzavření příběhu je důležité jeho setkání s malým Kuzmanem, stejně jako rozhodnutí, ke kterému se dobere po příchodu do svého pronájmu, kde se odehrává dekadentní oslava.
DARKO MITREVSKI (1971) Absolvoval Fakultu dramatických umění ve Skopji. Podílel se na povídkovém filmu Svetlo sivo (Šedé světlo - 1993), poté se věnoval tvorbě videoklipů a dokumentárních filmů. Společně s Aleksandarem Popovskim režíroval film Sbohem, dvacáté století (1998, viz. anotace). Jeho prvním samostatně režírovaným celovečerním filmem byla černá komedie Bal-kan-kan (2005). Následující sportovní historické drama ze čtyřicátých let Třetí poločas (Treto poluvreme - 2012) vzniklo v makedonsko-české koprodukci. Od roku 2007 žije převážně v Los Angeles, kde natočil krátkometrážní film Devils. Nedávno ohlásil nový projekt, historický film Miss Stone Affair, který má vzniknout v americko-makedonské koprodukci. Námět, čerpající ze skutečné události, byl poprvé zfilmován Žikou Mitrovičem již v roce 1958.
Ukázka z filmu:
9.30 hodin JAK JSEM ZABIL SVĚTCE (KAKO UBIV SVETEC) Makedonie, Slovinsko, Francie 2004 / 82 min / DVD Režie: Teona Strugar Mitevska Scénář: Teona Strugar Mitevska, Matthew Bardin Kamera: Alain Marcoen Hudba: Olivier Samouillan Hrají: Labina Mitevska, Milan Tocinovski, Xhevdet Jashari, Lea Lipsa, Toni Mihajlovski a další
Píše se rok 2001 a Makedonie se zmítá na pokraji občanské války.
Viola se po několika letech vrátila z Ameriky zpět do Makedonie. Zemi nachází v chaosu, na pokraji občanské války. Severozápad země ovládají albánští vzbouřenci společně s teroristy z UÇK (Kosovská osvobozenecká armáda). Všude hlídkují policisté a jednotky NATO, kterých přijíždí každým dnem víc. Violetina rodina žije svým všedním životem. Všichni, kromě Violetina mladšího bratra Kokana, předstírají, jakoby se nic zvláštního nedělo. Kokan je, podobně jako spousta dalších Makedonců, rozhořčený z přítomnosti vojsk NATO v zemi a zapojuje se do protestních akcí. Při jedné z nich zabije kamenem svrženým z mostu vojáka v projíždějícím konvoji, o čemž se dozví až druhý den z televize. Nad ztrátou života nepociťuje lítost a dál koketuje s nacionalisticky smýšlející skupinou lidí a přivydělává si pašováním pro jejich šéfa. Na jednu takovou cestu vezme i Violetu, od které se dozví, že se z Ameriky vrátila, protože má v Makedonii tříletou dceru. Při návratu je Kokan zadržen srbskými celníky a Violeta pokračuje dále autobusem sama. Poblíž Skopje je přepadnou ozbrojené jednotky UÇK a autobus zabaví. Zatímco se jejich rodina v domnělém bezpečí bytu ve Skopji baví s návštěvou, Violeta jde nocí po opuštěné silnici s neznámým Albáncem v patách, Kokan, kterého celníci po odjezdu autobusu propustili, zabloudí v minovém poli a nocí se ozývá střelba… Válka je na spadnutí…
TEONA STRUGAR MITEVSKA (1974) Pochází z umělecké rodiny a s herectvím získala zkušenosti už v raném dětství. Vystudovala grafický design a úspěšně se věnovala filmové výpravě. V roce 2001 se zapsala do filmového programu newyorkské univerzity Tisch School of Arts. O tři roky později debutovala krátkým filmem Veta, který získal Zvláštní cenu poroty na Berlinale. Svůj první celovečerní film Jak jsem zabil světce (Kako ubiv svetec - 2001) produkovala v rodinné firmě Sisters and Brother Mitevski Production, kterou založila se svou sestrou (Labina Mitevska je u nás známá ze Samotářů) a bratrem Vukem. Tento i následující snímek, Jsem z Titova Velese, se objevil na řadě festivalů a získal mnoho ocenění. Její zatím poslední film nese název Žena, která smetla své slzy (2012). Režisérčiny filmy přinášejí silné emocionální příběhy zasazené do kontur sociální situace, problémů ekonomických i krize identity současné MakedoNIE
Ukázka z filmu:
11.30 hodin POKOJ S PIÁNEM (SOBA SO PIANO) Makedonie 2013 / 103 min / DCP Režie: Igor Izi Ivanov Scénář: Zanina Mirčevska, Igor Izi Ivanov Kamera: Tomi Salkovski Hudba: Gonzales Hrají: Nataša Petrović, Jovica Mihajlovski, Svetozar Cvetković, Nevena Ristić, Torsten Voges a další
Osudy různých lidí se protínají v jednom místě - v hotelovém pokoji s piánem.
Film Pokoj s piánem nás zavádí do starého hotelu, ve kterém je funkční už jen jediný pokoj kdysi honosné VIP apartmá se starým piánem. Přestože si majitel podal inzerát, že je hotel na prodej, vlastně jej prodat nechce a nabídky pod různými záminkami odmítá. Příběh je poskládán z mnoha drobných epizod, jejichž aktéry jsou hosté hotelu, kteří se v průběhu let v pokoji ubytovávají. Prostřednictvím komorně, zároveň však velmi atraktivně natočených filmových miniaturek, můžeme sledovat osudy partnerské dvojice mající vždy poměrně hluboko do kapsy, příběh ženatého podnikatele, který se v pokoji stává ženou, známého lékaře, jenž se tu schází s milenkou, tureckého autodopravce a jeho hudebně nadaného syna, dvou školaček s lesbickými sklony, nebo starého pianisty, vázaného k pokoji silným emocionálním poutem z hluboké minulosti. Pojítko mezi jednotlivými kapitolami obstarává mladá ruská pokojská, kterou majitel hotelu zaměstnává. Ta ve svých dopisech (pravděpodobně) domů popisuje život v hotelu, tak, jak si jej vysnila. Její vyprávění je od realitysamozřejmě velmi vzdálené. Tak se to alespoň po většinu doby trvání filmu jeví…
IGOR IZI IVANOV (1973) Autorský makedonský režisér se začal profesionálně věnovat audiovizi v polovině 90. let. Za dvacet let své aktivní kariéry režíroval krátké, dlouhometrážní i dokumentární filmy a dvě televizní série. V současné době připravuje svůj třetí celovečerní snímek. Jeho filmy jsou pravidelně uváděny a oceňovány na festivalech. Krátký film Brouci (2004) se objevil v soutěži 54. Berlinale a získal Zlatého leoparda v Locarnu. Jeho celovečerní debut, Vzhůru nohama (Prevrteno - 2007), byl zařazen do soutěžní sekce Na Východ od Západu Karlovarského filmového festivalu.
Oficiální trailer:
13.45 hodin SKOPJE REMIXED Makedonie 2013 / 141 min / DCP Režie: Jane Altiparmakov, Ognen Dimitrovski, Siniša Jevtimov, Srdjan Janičijević, Darijan Pejovski, Saša Stanišić, Gjorce Stavreski, Vardan Tozija, Bojan Trifunovski, Borjan Zafirovski Scénář: Borjan Zafirovski, Darijan Pejovski, Vardan Tozija, Ognen Dimitrovski, Saša Stanišić, Siniša Jevtimov, Bojan Trifunovski, Gjorce Stavreski, Srdjan Janičijević, Jane Altiparmakov Kamera: Boris Mojsovski, Gjorgji Klincarov, Dimo Popov, Tomi Salkovski, Kristijan Vojdanovski Hudba: Sasko Kostov, Goran Atanasovski, Ljupa Angelov, Aleksandar Pejovski, Ognen Anastasovski, PMG Hrají: Oliver Mitkovski, Kamka Točinovski, Dejan Lilić, Kiril Korunovski, Milan Točinovski a mnoho dalších
Portrét Skopje očima mladých tvůrců v devíti epizodách. Různé styly, žánry i filmové postupy.
"Skopje Remixed" je sublimát makedonského umění 21. století, na němž se podílelo 100 umělců z různých oborů. Tito umělci ukázali ve filmu své sochy, obrazy a instalace. Vizuální remix Skopje, složený z devíti příběhů je vytvořen prostřednictvím jejich díla a představuje Skopje nejen jaké je dnes, ale i takové, jaké by ho tito tvůrci chtěli mít. Tento projekt je zaměřen na budoucnost, a hovoří více o řešeních, a méně o minulosti a problémech. Natočení tohoto filmu je důležitým mezníkem v makedonské a balkánské kinematografii, protože má cíl překonat problémy, pocházející z období válek, a má potřebu ukázat, že Balkán není místem, kde se lidé jen zabíjejí. Poukazuje na to, že je to i místo velkých myslitelů a umělců, jejichž čas nyní nadešel. Jádrem tohoto filmu je nepopsatelná atmosféra města Skopje genius loci. A ačkoliv Skopje nemá vlastního superhrdinu jako Gotham City (Batman) a Metropolis (Superman); všichni jeho občané jsou, svým způsobem superhrdinové.
Seznam epizod: Skopje Lovers (režie Gjorce Stavreski) Bruce Lee je piča (Bruce Lee is a Pussy, režie Sinisa Evtimov, Bojan Trifunovski) Pogan Pagan (režie Srgjan Janikievik) Šťastný konec (Happy Endings, režie Jane Altiparmakov) Opera (režie Darijan Pejovski) Pištec (The Whistler, režie Vardan Tozija) Fotofiniš (Photo Finish, režie Ognen Dimitrovski) Mangava Disco Punk (režie Sasa Stanisik) Barvy lásky (The Colors of Love, režie Borjan Zafirovski)
Oficiální trailer:
____________________________________________________________________________________
Základní informace: Vsetínský filmový maraton 2015 – Vivat Makedonie!
Již více jak 16 let připravují členové Filmového klubu ve Vsetíně pravidelnou filmovou přehlídku Vsetínský filmový maraton. Posledních sedm ročníků bylo věnováno národním kinematografiím zemí Balkánu. Přehlídka nemá v ČR obdobu. Těší se pozornosti řady filmových odborníků i filmových diváků z celé republiky. Letošní ročník Vsetínského filmového maratonu věnovaný makedonským filmům se uskuteční ve vsetínském kině Vatra od 10. do 12. dubna 2015.
Pořadatelé se k makedonským filmům vrací po 5 letech. Tentokrát se zaměří především na kinematografii 21. století, které se v roce 2010 dotkli jen zlehka čtyřmi filmy. Těžiště programu budou tvořit nové filmy: drama DĚTI SLUNCE Antonia Mitričeského, adaptace divadelní hry Dejana Dukovského BALKAN IS NOT DEAD, povídkový film POKOJ S PIÁNEM Igora Ivanova, na festivalech velmi úspěšný film PUNK IS NOT DEAD Vladimira Blaževského, povídkový film SKOPJE REMIXED deseti mladých makedonských režisérů a drama JAK JSEM ZABIL SVĚTCE Teony Strugar Mitevské, které je jediným snímkem reflektujícím válečné události v Makedonii počátku tohoto století. Nejžhavější novinkou v programu je film MEDOVÁ NOC, který bude mít premiéru až v letošním roce. Natočil jej Ivo Trajkov, režisér makedonského původu žijící dlouhodobě v ČR, podle stejné předlohy, již zpracoval Karel Kachyňa ve filmu Ucho. Tu však převedl do makedonských poměrů v 90. letech. Ivo Trajkov, režisér, scénárista a pedagog FAMU, bude spolu se svou ženou – herečkou Vericou Nedeskou jedním z hostů festivalu. Do jeho programu zařadili pořadatelé ještě film MOVIE, kterého si Ivo Trajkov nejvíce cení a konečně také jeho německý filmu PARISER PLATZ – BERLIN. Dalším filmovým hostem bude významný makedonský herec Nikola Ristanovski. V současnosti je hercem Makedonského národního divadla ve Skopji. Jako divadelní herec je velmi žádaný – má za sebou více než dva tisíce představení a desítky nejrůznějších divadelních rolí. Je držitelem několika prestižních divadelních cen, jak v Makedonii, tak i v Srbsku. Prosadil se rovněž jako filmový herec. Na svém kontě má více než dvacet filmových rolí.
Makedonské novinky doplní film NEJDELŠÍ CESTA (1977) nestora makedonského filmu Branka Gapa Ivanovského, experimentální drama s prvky fantasy SBOHEM 20. STOLETÍ (1998) Darka Mitrevského a příběh o lásce navzdory osudu PŘES JEZERO (1997) Antonia Mitričeského. Většina z dvanácti filmů programu bude promítána v české premiéře. Průběh Vsetínského filmového maratonu doprovodí také výstava fotografií s balkánskou tématikou ve foyeru kina
Pořadatelem Vsetínského filmového maratonu Vsetín 2015 je Filmový klub Vsetín za organizační a technické podpory společnosti Dům kultury Vsetín, s. r. o. Záštitu nad akcí převzal JE zplnomocněný velvyslanec Makedonské republiky v ČR pan Paskal Stojčeski, který se také zúčastní zahajovacího ceremoniálu přehlídky. Hlavním partnery přehlídky je Makedonská Kinotéka a Makedonský filmový fond. Akce se také koná za podpory Města Vsetín, Zlínského kraje a Asociace českých filmových klubů. Milan Kostelník a Jiří Fiala – Filmový klub Vsetín
nahoru __________________________________________________________________________________________________________________________ Vivat Makedonia! Viva Trajkov!
Nebývalý přesah do filmového světa měla moje letošní prázdninová cesta do Makedonie. Kromě opravdového dovolenkového zapomnění ve vlnách Ochridského jezera jsem prožil také dvě zajímavá filmová setkání, která obohatila mé poznání balkánského filmu. První setkání se uskutečnilo ve městě Bitola a bylo symbolické pro naše festivalové hledání historických kořenů filmu na Balkáně. V roce 1905 zde začali své experimenty s filmem jeho balkánští průkopníci, bratři Yanaki a Milton Manakiové. Oba bratři byli zanícenými fotografy. Do roku 1910 pak natočili několik filmových záznamů historických událostí, které jsou považovány za první filmovou tvorbu vytvořenou na Balkáně. Největší filmový festival v Makedonii, který se každoročně v Bitole koná, nese jejich jméno. Druhé setkání bylo ryze přátelské. V Ochridu jsem se setkal s režisérem Ivo Trajkovem, který zde dokončoval práce na filmu Honey night (Medova noč). Některé filmové práce Ivo Trajkova jsme neměli možnost u nás vidět. Jeho poslední celovečerní film Parizer Platz – Berlin vznikal v německé produkci. V našich kinech se naposledy promítal jeho zadumaný artový snímek Ocas ještěrky z roku 2009. Nynější Trajkovův autorský počin (napsal si i scénář) je více spojen s jeho druhou domovinou – Českou republikou, kde žije a učí na FAMU. Námětem mu byla novela Jana Procházky Ucho. Nenatáčí však remake Kachyňova filmu Ucho, ale snaží se uchopit látku blíže tomu, jak ji napsal Jan Procházka. Kachyňovo Ucho má dodnes punc protikomunistického filmu. Totalitní režim jej ihned po dokončení skryl před okem diváka do trezoru. Na Ucho se tak v českých reáliích nahlíží především jako na protitotalitní film. Děsivé partnerské dění jedné noci mezi hlavními protagonisty je vnímáno jako důsledek nesnesitelného nátlaku estébáckého režimu. Trajkov přesunul příběh do hlavního makedonského města Skopje devadesátých let. Hrdinou je opět vrcholný politik a jeho žena v událostech jedné noci… Politický thriller je hereckým koncertem Nikoly Ristanovského (Stevo) a Verici Nedeske (Ana). Režisér se však soustředí na podstatu jejich manželského vztahu a zobrazuje jeho destrukci. Hlavní postavy nejsou pouhými obětmi politického systému, který funguje mimo ně. Film chce hlasitě říci: politika a nástroje v ní uplatňované jsou přesně takové, jací jsou lidé žijící ve společnosti. To, jaká je politika a fungování společnosti, nezavinili „nějací oni“. Přímými tvůrci jsou také lidé, kteří v ní žijí. Dotvářejí ji svým strachem, pohodlností, hloupostí a komformismem. Uchopením látky se Trajkov více blíží myšlenkám Procházkovy novely. Myslím, že poselství filmu zasazeného do makedonského prostředí je velmi aktuální i pro české poměry.
Závěrečný studiový mix hudby a ruchů do filmu obstarávali vedle Ivo Trajkova také střihač Tomáš Elšík a hudební skladatel a kytarista Toni Kitanovski. Kitanovski (absolvent Berklee College of Music) je jedním z nejvýznamnějších makedonských jazzových hudebníků a skladatelů. Měl jsem možnost vidět spolupráci těchto tří protagonistů přímo ve studiu – pro filmového fandu je to opravdu zajímavá zkušenost. Film, který vzniká v makedonsko-slovinsko-české koprodukci, by měl mít premiéru letos na podzim. V menších rolích v něm uvidíme i české herce Kryštofa Hádka a Jitku Schneiderovou. Uvedení filmu předpokládáme také v rámci našeho festivalu Vsetínský filmový maraton 2015 (10–12. dubna 2015).
Milan Kostelník - předseda Filmového klubu ve Vsetíně
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
