|
_________________________________________________________________
zpět
Všechny filmy budeme promítat
z DVD nosičů a budou opatřeny českými titulky přímo
v obraze!
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA!
zpět
_________________________________________________________________
Ceník akreditací:
1 film: 100 Kč
3 filmy: 200 Kč
5 filmů: 300 Kč
celoakční (9 filmů):
450 Kč, při akreditaci do 7. 10. 2015 400 Kč
celoakční pro členy
libovolného českého či slovenského klubu: 350 Kč,
při akreditaci do 7. 10. 2015 300 Kč
Průkaz Filmového klubu Vsetín na rok 2015 lze
zakoupit na místě za 60 Kč. Koupí tohoto
průkazu získáte slevy na projekce FK Vsetín do konce
roku.
zpět
Akreditace:
Prosíme potvrďte svou
účast na BFN 2015 pomocí níže uvedeného formuláře. Akreditace je pro nás důležitá -
na základě počtu akreditovaných se řídíme při
přípravě tiskovin, vstupenek, občerstvení atd.
Akreditací předem (do 8.10.
2015 do 12:00 hodin)
získáte nižší celoakční vstupné
a urychlíte své odbavení na místě. Můžeme vás
také informovat o případných změnách na váš email.
Sleva platí pro členy českých a slovenských
filmových klubů. Členy Filmového klubu Vsetín se
můžete stát až na místě.
Všichni akreditovaní budou zařazeni do losování o
festivalová trička.
Akreditovat se můžete také potvrzením své účasti u
události Balkánské filmové návraty na Facebooku.
Do vzkazu uveďte:
1.
Jméno a
příjmení
2. Pokud máte zájem o
levné ubytování v Domě kultury za 50 Kč
na noc, napište ubytování DK - ANO
(S sebou vlastní spacák a karimatka. Sprcha
a toalety budou k dispozici.)
3. Budeme rádi, když
uvedete také svou adresu
4.
Jste členem libovolného filmového klubu? Pokud
nejste, hodláte se jím stát? Členstvím získáte slevu
50 Kč na celoakční vstupné.
zpět
_________________________________________________________________
Možnosti ubytování během akce
LEVNÉ UBYTOVÁNÍ VE VLASTNÍM
SPACÁKU:
Můžete přespat v
klubovně Domu kultury Vsetín (1 min pěšky od
kina) na zemi na vlastní karimatce a ve vlastním
spacáku. K dispozici jsou toalety a sprcha.
Cena 50 Kč / noc.
KLASICKÉ UBYTOVÁNÍ:
Nejvýhodnější ubytování
ve Vsetíně je pravděpodobně v
HOTELU KAMU (hodnoceno dle poměru cena /
vzdálenost ubytovacího zařízení).
zpět
_________________________________________________________________
Tisková
zpráva
6. BALKÁNSKÉ FILMOVÉ
NÁVRATY
Téma: Srdjan Karanovič
70 / Makedonci v jugoslávském filmu
Termín: pátek 9. října,
sobota 10. října 2015
Místo: Kino Vatra Vsetín
Pořádá: Filmový klub
Vsetín
Pro všechny milovníky
filmu je na druhý říjnový víkend přichystána
tradiční přehlídka, příznačně nazvaná Balkánské
filmové návraty. Můžete se těšit na kolekci devíti
výjimečných snímků. Přestože všechny patří právem
mezi balkánskou filmovou klasiku, většina z nich
bude uvedena v českém kině vůbec poprvé.
Pořadatelem přehlídky je
Filmový klub Vsetín, který se mapování balkánské
kinematografie systematicky věnuje již osmým rokem.
Za tu dobu mohli návštěvníci Vsetínských filmových
maratonů a Balkánských filmových návratů zhlédnout
již 166 filmů, většinou v českých premiérách.
Dramaturg Balkánských
filmových návratů Jiří Fiala o programu Návratů
říká: „V letošním ročníku se budeme pohybovat po
dvou liniích. U příležitosti sedmdesátin Srdjana
Karanoviče - jednoho z nejvýznamnějších srbských
režisérů, který je vedle Gorana Paskaljeviče či
Emira Kusturici představitelem tzv. pražské školy v jugoslávském
filmu, jsme připravili k projekci jeho tři přelomové
snímky z osmdesátých let. Z nich bych upozornil
zejména na film Zatím bez dobrého názvu,
který je prvním snímkem, jenž poukazuje na problémy
soužití Srbů a Albánců v Kosovu. Druhá, rozsáhlejší
část programu, bude věnována třem nejvýznamnějším
makedonským tvůrcům 20. století – Stolemu
Popovovi, Brankovi Gapovi Ivanovskému a
Ljubišovi Georgijevskému. Sondu do současné
makedonské kinematografie, kterou jsme učinili již
na jaře v programu Vsetínského filmového maratonu,
tak rozšíříme o klasiku z 60., 70. a 80. let
minulého století.“
Přehlídka začne ve
vsetínském kině Vatra v pátek 9. října v 17 hodin
vězeňským dramatem Tetování Stoleho Popova,
které je posledním filmem natočeným v Jugoslávii
těsně před jejím rozpadem. Podle organizátorů
festivalu patří zároveň mezi nejlepší, které
jugoslávská kinematografie vyprodukovala. V 19:30
hodin se mohou diváci vydat spolu se zajatými
makedonskými povstalci na Nejdelší cestu
režiséra Branka Gapa. Páteční program ukončí
válečné drama Ljubiši Georgijevského Pod
stejným nebem.
Sobotní program zahájí
v 10 hodin rovněž film Stoleho Popova. Jeho
celovečerní debut Červený kůň se odehrává
v době řecké občanské války. Odpoledne bude patřit u
nás neprávem opomíjenému Ljubišovi Georgijevskému.
Jeho historický velkofilm Republika v plameni
přibližuje důležitou událost makedonských dějin –
povstání proti Osmanské říši a vznik tzv. Kruševské
republiky, o které se dá říct, že byla první
republikou na Balkánském poloostrově. Hora hněvu
- třetí Georgijevského snímek v programu,
zpracovává, podobně jako třeba Jasného Všichni dobří
rodáci, téma násilné poválečné kolektivizace
venkova.
Do večerních časů
zařadili organizátoři tři filmy Srdjana
Karanoviče. Vedle již zmíněného snímku Zatím
bez dobrého názvu bude k vidění drama Jahody
v krku z roku 1984, které je zajímavé
pozoruhodným hereckým obsazením. Vedle Mikiho
Manojloviće v něm účinkuje téměř celá
jugoslávská herecká elita. Festival okolo sobotní
půlnoci uzavře vesnické drama Virdžína zachycující
tvrdý život rodiny chudobných balkánských horalů,
kteří žijí v hanbě, protože se jim doposud nenarodil
syn.
Své pozvání na 6.
Balkánské filmové návraty připojuje také předseda
Filmového klubu Vsetín Milan Kostelník: „Pokud
zavítáte do vsetínského kina, budete moci vidět
během poměrně krátké doby devět opravdu unikátních
filmů. Na rozdíl od jiných podobných festivalů se ve
Vsetíně snažíme vytvořit takové podmínky, abyste
měli možnost zvládnout opravdu všechny. Stejnou
důležitost totiž přikládáme jak filmům, tak i
navození příjemné atmosféry mezi projekcemi a
možnosti oddechu. Chceme, aby pro vás byl náš malý
festival velkým zážitkem.“
Balkánské filmové
návraty pořádá Filmový klub Vsetín ve spolupráci
s Domem kultury Vsetín a za podpory Makedonské
kinotéky. Ceny vstupného a další informace naleznete
na www.fkvsetin.cz.
_________________________________________________________________
PROGRAM
S ANOTACEMI K FILMŮM
TETOVÁNÍ
/ NEJDELŠÍ CESTA
/ POD
STEJNÝM NEBEM /
ČERVENÝ KŮŇ / REPUBLIKA V PLAMENI
/ HORA HNĚVU /
ZATÍM BEZ DOBRÉHO NÁZVU /
JAHODY V
KRKU /
VIRDŽINA
zpět
 17:00
hodin
TETOVÁNÍ
(Tetoviranje)
Jugoslávie 1991 / 133 min / DVD
Režie: Stole Popov
Scénář: Mirko Kovać, Živojin Pavlović, Stole Popov
Kamera: Mišo Samojlovski
Hudba: Ljupčo Konstantinov
Hrají: Meto Jovanovski, Ljiljana Međješi, Stole
Arandjelović, Svetozar Cvetković, Zoran Cvijanović a
další
Drama muže zavřeného omylem do jugoslávského
vězení.
Příběh se odehrává v létě 1989 v době pádu
komunismu. Hlavní hrdina Ilja, který jako by byl
předurčen ke konfliktům s oficiální mocí, po hádce s
manželkou odchází z domu a je bezdůvodně uvězněn.
Spolu s dalšími vězni je okamžitě vystaven
psychickému i fyzickému týrání, ale vědom si své
neviny očekává rychlé vysvětlení a propuštění. Avšak
naděje se postupně vytrácí a Ilja musí bojovat o
život. Totalitní systém, který v okolním světě mele
z posledního, je ve věznici stále v dobré kondici a
hlavního hrdinu donutí k zoufalým činům, o kterých
by si nikdy nepomyslel, že je jich schopen....
Stole Popov se v tomto filmu zaměřil na absurditu a
bezvládí konce komunismu, kdy náhodný incident může
způsobit lidskou tragédii. Film mimořádně vystihuje
ponurou atmosféru doby a naturalisticky zobrazuje
beznadějnost života ve vězení.
Film byl nominován na Evropskou filmovou cenu.
Přestože byl natočen na samém sklonku existence
Jugoslávie, reprezentoval již nově vzniklou
Republiku Makedonii. Dostal se až do nejužšího
výběru, a to i přes protesty Řeků, kteří nehodlali
samostatnou Makedonii uznat.
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 19:30
hodin
NEJDELŠÍ CESTA
(NAJDOLGIOT PAT)
Jugoslávie 1976 / 116 min / DVD
Režie: Branko Gapo Ivanovski
Scénář: Petre M. Andreevski
Kamera: Dragan Salkovski
Hudba: Tomislav Zografski
Hrají: Dančo Čevrevski, Darko Damevski, Dušan
Janičiević, Meto Jovanovski, Nenad Milosavljević,
Risto Šiškov a další
Povstání je zlikvidováno a vojáci turecké armády
odvádějí makedonské zajatce do tureckého vězení.
Rok 1903 je rokem tzv. Ilindenského povstání, které
vyvrcholilo založením Kruševské republiky.
Makedonské rebelie však Turci, kteří v té době,
jinak pozvolna ztráceli balkánskou půdu pod nohama,
potlačovali velmi důsledně, a tak se jim ještě
několik let dařilo vardarskou Makedonii udržet. Děj
filmu začíná na jaře, kdy vojáci turecké armády
zneškodní vzpouru v jedné vesnici a zajatce přivedou
do své pevnosti. Zde jsou internováni spolu se
zajatými vzbouřenci z dalších vesnic. Odtud jsou
odvezeni vlakem do Soluně, a lodí ke břehům Malé
Asie, kde začíná jejich strastiplná pouť vyprahlou
krajinou do tureckého vězení. Po cestě zažívají
nejednu krušnou situaci - jsou vystaveni krutému
zacházení ze strany tureckých věznitelů, či útoku
kurdských bojovníků, přes jejichž území musí projít.
Opakovaně se snaží utéct, ale nedaří se jim to.
Prochází městy i horami, přeplavují Eufrat. Vězni i
jejich strážci si sahají na dno fyzických i
psychických sil.
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 22:00
hodin
POD STEJNÝM
NEBEM (Pod
isto nebo)
Jugoslávie 1964 / 78 min / DVD
Režie: Ljubiša Georgijevski, Miomir „Miki“
Stamenković
Scénář: Tome Arsovski, Jovan Boškovski
Kamera: Branko Mihajlovski
Hudba: Tomislav Zogravski
Hrají: Dragomir Felba, Jovan Miličević, Vesna
Krajina, Bekim Fehmiu, Marko Todorović a další
Ve městě ovládaném albánským hnutím Balli
Kombëtar se schovávají tři partyzáni, kterým při
odhalení hrozí smrt.
V roce 1964 natočili režiséři Ljubiša Georgijevski a
Miomir Stamenković drama Pod stejným nebem (Pod isto
nebo), jehož děj se odehrává těsně po kapitulaci
Itálie, kdy moc v jednom západomakedonském městě
přebírají balisti (Balli Kombëtar - nacionalistické
a antikomunistické hnutí odporu, které se postavilo
za uchování velké Albánie v hranicích, které získala
po obsazení Jugoslávie vojsky Osy). Do města
přichází tři partyzáni, aby zde uskutečnili akci na
odvrácení pozornosti od skutečného útoku na město.
Dostanou se však do přestřelky s balisty, ve které
zabijí bratra velitele balistů. Ten je rozhodnut
partyzány najít a pomstít bratrovu smrt....
V Jugoslávii bylo natočeno obrovské množství filmů
vracejících se k období 2. světové války. Není se
čemu divit - jejich protifašistický odboj se s tím
naším ani s žádným jiným v Evropě nedá srovnávat. A
nelze se ani divit, že zde v desetiletích po 2.
světové válce vzniklo mnoho oslavných až
propagandistických snímků. V této souvislosti je ale
nutné říct, že ani ty největší partyzánské spektákly
(dnes bychom řekli partyzánské blockbustery) jako
Sutjeska či Bitva na Neretvě (Bitka na Neretvi)
nelze označit za zcela smyšlenou agitku -
partyzánský odboj na území Jugoslávie si opravdu
poradil s okupanty téměř sám. Proč o tom ale píšu v
souvislosti s filmem Pod stejným nebem? Spousta
"partyzánských" filmů natočených v duchu hesla "Bratstvo
i jedinstvo" (bratrství a jednota) ve svém druhém
plánu (a někdy snad i nechtěně) zapadá skvěle do
mozaiky dávající nakonec odpověď na otázku, proč
došlo v devadesátých letech ke krvavému rozpadu
Jugoslávie. A právě snímek Pod stejným nebem je
jedním z těch malých, nenápadných, ale velmi
zásadních, které tuto mozaiku dotvářejí.
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 10:00
hodin
ČERVENÝ KŮŇ
(Crveniot
konj)
Jugoslávie 1981 / 115 min / DVD
Režie: Stole Popov
Scénář: Taško Georgijevski, Stole Popov
Kamera: Branko Mihajlovski
Hudba: Ljupčo Konstantinov
Hrají: Velimir „Bata“ Živojinović, Ilija
Džuvalekovski,
Jordančo Čevrevski, Nikola „Kole“ Angelovski,
Radmila Živković, Meto Jovanovski a další
Makedonci, kteří bojovali v řecké občanské válce,
jsou internováni v Uzbekistánu, kde začínají nový
život.
Po konci občanské války v Řecku (1949), bylo mnoho
etnických Makedonců, kteří bojovali v tzv.
Demokratické armádě, přinuceno odejít do exilu.
Spousta slovanských Makedonců žijících na území
Egejské Makedonie - vojáků i civilistů, bylo
internováno do Uzbekistánu, kde jim Sovětský svaz
poskytl azyl i práci. Hlavní hrdinové Popovova
celovečerního filmového debutu jsou jedni z nich.
Jen velmi těžko se vyrovnávají s novým životem v
cizí zemi, uprostřed rozlehlých rýžových polí a
oceláren, stejně tak s všudypřítomnou stalinskou
ideologií. I když zde budují nové domovy, stále se
nevzdávají naděje na návrat do své vlasti. Červený
kůň je první film, který poukazuje na nucený odchod
Makedonců z řecké (egejské) části Makakedonie. Film
je adaptací románu makedonského spisovatele Taška
Georgijevského (podle jeho předlohy byly natočeny i
filmy Černé sémě Kirila Cenevského, nebo v
devadesátých letech Mitričeského Preku ezeroto).
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 13:00
hodin
REPUBLIKA V
PLAMENI
(Republikata vo plamen)
Jugoslávie 1969 / 103 min / DVD
Režie: Ljubiša Georgijevski
Scénář: Georgi Abadžijev, Jovan Boškovski, Ljubiša
Georgijevski
Kamera: Branko Mihajlovski
Hudba: Toma Prošev
Hrají: Risto Šiškov, Dragi Kostovski, Dragomir Felba,
Jelena Žigon, Ilija Džuvalekovski, Petar Prličko a
další
Ilindenské povstání, vznik a zánik první
republiky na Balkáně.
2. srpna 1903 v den svátku svatého Jiljí (Ilinden)
vypuklo v Makedonii v městě Kruševo povstání proti
Osmanské říši. Výsledkem povstání, které se
rozšířilo i do dalších části Makedonie, bylo
ustavení tzv. Kruševské republiky. Přestože tento
malý stát uprostřed území ovládaného Turky přežil
pouze deset dnů, přikládá mu makedonská
historiografie značný význam. Byl to první pokus
slovanského etnika o ustanovení republiky na
Balkánském poloostrově, navíc se při něm Makedonci
vymezili nejen vůči Osmanské říši, ale také proti
ostatním balkánským národům, které v minulosti území
Makedonie ovládaly. Ilindenské povstání bylo Turky
krvavě potlačeno, stalo se však příkladem pro další
odpor proti Osmanské říši na Balkáně a o devět let
předběhlo události, které znamenaly vytlačení Turků
z většiny Balkánského poloostrova. Film popisuje
formování Kruševké republiky, euforii obyvatel
Kruševa po získání svobody, neshody v jejím vedení a
závěrečný zoufalý boj poslední skupiny obránců pod
vedením Pitu Guliho na vrchu Mečkin kamen.
NE
Jugoslávie 1967 / 12 min / DVD
Režie: LjubišaGeorgijevski
Alegorie války a násilí, ztvárněná dětskými
herci.
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 15:35
hodin
HORA HNĚVU
(Planinata na gnevot)
Jugoslávie 1968 / 79 min / DVD
Režie: Ljubiša Georgijevski
Scénář: Ante Popovski
Kamera: Branko Mihajlovski
Hudba: Toma Prošev
Hrají: Risto Šiškov, Olivera Katarina, Petar Prličko,
Branislav Jerinić, Neda Gešovska, Dragi Kostovski a
další
Kolektivizace jugoslávského venkova proti
soukromému vlastnictví, tradicím a rituálům.
Děj se odehrává v makedonské horské vesnici v roce
1946. Kolektivizace zde neprobíhá dle plánu. Sedláci
se nechtějí vzdát svého majetku. Předseda družstva
Stamat bojuje jak s nimi, tak se svými nadřízenými,
kteří mají s vesnicí jiné plány. Zápletka, kterou
zpracovalo vícero jugoslávských filmařů, je v tomto
filmu podána velmi nevšedním způsobem. Příběh je
rámován různými křesťanské obřady, které se mísí s
podivnými pohanskými rituály. Bizarnost snímku
umocňuje mírně kakofonický hudební doprovod a
originální kamera Branka Mihajlovského, která často
mění hloubku ostrosti a je neustále v pohybu. Scéna
je mnohdy snímána v protisvětle a obraz je vysoce
kontrastní. Režiséru Georgijeskému se takřka před
padesáti lety podařilo natočit fascinující snímek,
ve kterém dokonale promísil velmi prozaickou
tématiku kolektivizace venkova s notnou dávkou
mystiky.
PĚŠINA
(Pateka)
Ljubiša Georgijevski / Jugoslávie 1967 / 7 min/ DVD
Úsměvná zimní satirická miniatura z nového
panelového sídliště.
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 17:35
hodin
ZATÍM BEZ
DOBRÉHO NÁZVU
(Za sada bez dobrog
naslova)
Jugoslávie 1988 / 79 min / DVD
Režie: Srđan Karanović
Scénář: Ante Popovski
Kamera: Božidar „Bota“ Nikolić
Hudba: Zoran Simjanović
Hrají: Meto Jovanovski, Mira Furlan, Boro Begović,
Eva Raš, Sonja Jačeveska, Čedomir Orobabić a další
Dvojnásobná lovestory a zároveň první jugoslávský
film poukazující na otázku soužití Srbů a Albánců v
Kosovu.
První hraný film upozorňující na problém Kosova
konce 80. let. To tehdy začalo být hlavní sázkou v
mocenské hře jugoslávského rozpadu. Milošević o jeho
návrat pod srbskou správu opřel svůj vzestup.
Představitelé ostatních republik měli jako jeden z
argumentů samostatnosti, že Miloševićova politika by
se mohla obrátit proti nim. Karanović vypráví příběh
lásky Albánky a Srba. Společnosti obou národností,
žijící odedávna vedle sebe s minimálními kontakty,
však jejich vztah znemožňují. Karanović měl odvahu o
jednom z hlavních témat jugoslávské krize promluvit
z více stran: jednak dokumentárním způsobem mapuje
individuální příběh, na kterém se ukazují jevy
každodenního života v Kosovu, jednak použitím filmu
ve filmu naznačuje manipulaci problému ze strany
politiků a médií. Film je o nacionalismu jako
ideologii nenávisti a lidech, kteří jsou jeho
oběťmi. K těmto tématům se Srđan Karanović vyjadřuje
prostřednictvím svého hlavního hrdiny filmaře
ztvárněného Metem Jovanovským. Činí tak v době
stoupajícího napětí v Jugoslávii a hlavně
diametrálně odlišným způsobem než Slobodan Milošević,
jehož hvězda začala stoupat právě po návštěvě Kosova
a jeho útočnému projevu, který zde v roce 1987
pronesl. Nebojí se poukázat na násilí páchané
Albánci na Srbech (a opačně), přesto je film jasným
apelem k pokojnému řešení situace... (JF za použití
oficiálního textu distributora)
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 20:00
hodin
JAHODY V KRKU
(Jagode u
grlu)
Jugoslávie 1984 / 82 min / DVD
Režie: Srđan Karanović
Scénář: Srđan Karanović
Kamera: Živko Zalar
Hudba: Zoran Simjanović
Hrají: Predrag „Miki“ Manojlović, Aleksandar Berček,
Bogdan Diklić, Josif Tatić, Branko Cvejić, Žarko
Laušević a další
Jak může na Balkáně vypadat večírek přátel, kteří
se léta neviděli?
Po mnoha letech se setkává skupina přátel, kteří
spolu vyrůstali, dospívali, zažívali první lásky a
poznávali svět. Zpočátku rozpačitý, později bujarý
večírek postupně stírá rozdíly mezi úspěšnými a
neúspěšnými, na povrch vyvěrají současné i staré
křivdy a spory, dochází k destrukci zařízení i k
rozpadu osobností. Noční pitka je vyvrcholením
frustrace z neschopnosti a nemožnosti žít životy,
které si kdysi vysnili.
Film je dokonalým zobrazením pocitů poválečné
jugoslávské generace, která dospívala v na-dějných
60. letech, prošla deziluzí let 70., a jejich životy
uvízly v nehybných osmdesátkách.
Snímek je také přehlídkou nejvýznamnějších srbských
herců poválečné generace: Predrag Miki Manoljović,
Bogdan Diklić, Aleksandar Berček, Josif Tatić.
program
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 21:55
hodin
VIRDŽINA
Jugoslávie 1991 / 82 min / DVD
Režie: Srđan Karanović
Scénář: Srđan Karanović
Kamera: Slobodan Trninić
Hudba: Zoran Simjanović
Hrají: Marta Keler, Miodrag Krivokapić, Ina Gogálová,
Slobodan Milovanović, Igor Bjelan a další
Nemít syna znamenalo kdysi na Balkáně prokletí.
Chudí horalé si ale umí poradit. Syna stvoří z
dcery.
Vesnické drama zachycující tvrdý život chudobných
balkánských horalů v 19. století. V některých
oblastech Balkánu bývaly rodiny bez mužských potomků
považovány za prokleté, proto často ve strachu před
sv. Jiřím a okolím raději vydávali některou z dcer
za chlapce, nazvali ji „Virdžínou“ a vychovávali z
ní muže. Dívka Stevan (Marta Keler) tedy dospívá s
vědomím, že vyzrazením své ženské identity ohrozí
život a štěstí celé rodiny a podřizuje se tvrdé
otcově (Miodrag Krivokapić) autoritě. Dokud se
nesblíží s mladíkem (Igor Bjelan) ze sousedství...
(Zdroj: CSFD.cz)
program
|
