Zapomenuté filmy perestrojky – zpráva ze 16. semináře ruského filmu,

Veselí nad Moravou, 13. - 15. listopadu 2009

Každý filmový fanda zajásá, když se někde mají promítat ruské filmy z období tzv. „glasnosti“. Nápad veselských pořadatelů semináře ruského filmu představit zapomenuté sovětské filmy z let 1988 a 1989 se tedy jevil jako velmi zajímavý.

S nástupem Gorbačova na nejvyšší stranický post se v Sovětském svazu mnohé změnilo. Uvolnění cenzury vedlo k širokým změnám zejména v oblasti kultury. Sovětské filmy, které přicházely v druhé polovině 80. let do československých kin, byly otevřené, umělecky ambiciózní a mnohdy reflektovaly dosud zakázaná témata. Ještě dnes si vzpomínám na to, jak jsem se málem nedostal na slavný sovětský film Pokání, který dokázal vyprodat kino Vatra. Stejně tak bych někdy rád ještě jednou viděl Pičulovu Malou Věru nebo Šachnazarovo Město Zero. Sametová revoluce v Československu vymetla na dlouho sovětské resp. ruské filmy

z českých kin. Byla to škoda. Zejména filmy z období tzv. perestrojky jsou tím nejlepším, co se v Sovětském Svazu od 70. let natočilo.

16. seminář ruského filmu ve Veselí předložil ve svém programu  svým způsobem raritní filmy. Filmy byly sice do Československa v roce 1989 dovezeny, ale z důvodu nezájmu o ruskou kulturu je již nikdo neotitulkoval nebo netlumočil. Jedinou časovou výjimkou byla Ioselianiho Idyla z roku 1975.

Náš pobyt s Jirkou začal ve Veselí v sobotu, neboť až do pátku mne ohrožovala nějaká viróza.  Brzy jsme bezpečně dojeli Jirkovým autem do Veselí. Od  jara, kdy jsme zde byli na semináři čínského filmu, se mnoho nezměnilo. Snad jen to, že nás nevítal Mirek Beinhauer jako vedoucí kina, protože jeho mise v kině Morava byla ukončena z důvodu ekonomických úspor zaměstnavatele. V prvním momentu nás zaujalo to, že seminář měl velmi dobrou návštěvnost. V sále bylo asi kolem 100 převážně mladých diváků.  Úvody k filmům zajišťovala po celou dobu semináře spolutvůrkyně programu paní Galina Kopaněvová. Co úvod, to studnice informací o filmu a jeho tvůrcích.

Co jsme viděli:

Žena petrolejáře / Žena kerosinščika / SSSR-Mosfilm/ 1988, 101 min, scénář a režie: Alexandr Kajdanovskij

Tvůrce,  předčasně zemřelý herec, scénarista, režisér se setkal v roce 1980 s A. Tarkovským, když odehrál hlavní roli v jeho filmu Stalker. To setkání bylo tak silné, že ovlivnilo jeho celý tvůrčí život. Film je svérázným manifestem postmodernismu made in SSSR s množstvím symbolů a náznaků.  Barevnost filmu laděná do červené ohně a krve. Velice zvláštní detektivka, která vlastně ani detektivkou není. Plno andělů, kteří se zjevují v neutěšených rozvalinách města. Zapálení ohněm houslového virtuoza při koncertě. Strůjci zapálení pak na konci plný sál zatleská. Dvojčata, které jsou jako Abel a Kain. Film v divákovi dozrává postupně. Až teprve s odstupem mohu říci, že jsem viděl něco výjimečného.

Hodnocení: Milan **** Jiří ****

Pan Výtvarník / Gospodin oformitěl/ SSSR-Lenfilm/ 1988, 109 min, scénář: J. Arabov, režie: O. Těpcov

Viděli jsme další filmovou podivnost, tentokrát na motivy Grinovy povídky Šedý automobil. Dekadentní a mystické drama odehrávající se na začátku 19. století. Strádající módní designér potkává oživlý obraz jedné z umrlých modelek. Záhadné okolnosti nasvědčují, že i jemu je uchystán přesun do záhrobí. Těpcov je původně hudební konzervatorista, který se nadchl pro film. Pan výtvarník je jeho diplomním filmem. Stejně jako předchozí zhlédnutý film se jednalo o manýristické dílo, které je poctou těm temným stránkám Grinova díla. Určitě výborně zpracováno. Vzpomněl jsem si na stejně skvělé zpracování Grinova díla naším Jurajem Herzem ve filmu Jessie a Morgana.

Hodnocení : Milan **** Jiří ****

Konečná stanice / Koněčnaja ustanovka/ SSSR-Kazachfilm / 1989,78 min, scénář a režie: Serik Aprymov

Autor patří mezi mladou generaci kazašských filmařů, které objevil režisér Sergej Solovjov. Filmové debuty této skupiny mladých Kazachů pak vytvořily to, co bylo označeno jako „kazašská nová vlna“. Film trochu navazuje na poetiku prvních Formanových filmů. Hlavní hrdina se vrací z armády. Nic se doma nezměnilo. Poklábosil, popil a porval se s kamarády, pomiloval se s dívkou a pochopil, že nemá proč zůstat. Celkem dobrý film,  zajímavý svou atmosférou, zobrazením nudy a bezvýchodnosti života v zapadlé kazašské vsi. Výborně načrtnuté  postavy hlavního hrdiny i jeho bývalých kamarádů.

Hodnocení: Milan ***a půl Jiří ***a půl

Těžko je prvních 100 let/ Trudno pěrvyje sto let/SSSR-Lenfilm, 1988, 138 min, scénář: G. Markov, E. Šim a V. Aristov, režie: Viktor Aristov

Rodák z Kyrgyzstánu Aristov názorově souzněl s „trezorovým“ režisérem Alexejem Germanem. Točil filmy, které mísily brutální realismus s estetickým kýčem. Jeho předčasnou smrtí ztratil moderní ruský film nezastupitelnou osobnost. Jeho film Ďábel v roce 1990 získal Stříbrného medvěda v Berlíně. Film je vynikajícím obrazem života na ruské vesnici. Ruský zapadákov, kde se u lidí projevuje konzumní myšlení a šílené životní podmínky děvčete, která chce něco jinak. Trýznivý nedostatek soukromí a ubíjející práce dojičky si hlavní hrdinka kompenzuje kýčovitými vizemi sladkého život. Zjištění, že z tohoto srabu nelze utéct, má za následek pokorný návrat k manželovi. Manžel alespoň o ni stojí a už s ní začal mluvit…Výborný film, který začíná nádherným příletem z nebe, aby opět odletem do nebe ze srabu života na ruské vesnici odletěl.

Hodnocení: Milan ****a půl Jiří ****

Idyla / Pastoral/ SSSR-Gruzie, 1975, 100 min, scénář: O. Ioseliani a další,

režie:O. Ioseliani

Poslední sobotní film, který jsme viděli, byl „trezorový“ film nestora gruzínského filmu Otara Ioselianiho. Z jeho tvorby se nám moc líbilo Ráno v Benátkách, smíšeně jsme přijali jeho poslední film Podzimní zahrady. Idyla  je opět snímkem, který může být tématicky spojován

s českou novou vlnou. Film zachycuje krátký úsek života na gruzínské vesnici. Mladí hudebníci se ubytovávají ve vesnickém domě, aby tu nacvičili koncert. Jsou zcela jiní než vesničané. Existují tak dva neprostupné světy, které spolu nemohou a ani nechtějí komunikovat. V Sovětském svazu se film octl v trezoru a pro  Ioselianiho se tak stal jeho posledním ruským dílem. V roce 1979 jej úplně odstavili od filmařské práce a emigruje do Francie. Žije v kapitalistické zemi a dál myslí jako levičák…

Hodnocení: Milan *** Jiří ***

Vydrželi jsme přes půlnoc, sice jsme občas usnuli, ale filmovou souvislost tohoto díla jsme zachytili.

Neděle začala dalším vynikajícím filmem

Zažeň můj smutek /SSS-Mosfilm, 1989, 95 min, scénář : Alexandr Alexandrov,

režie: V. Prochorov a A. Alexandrov

Alexandrov je jeden z mála tvůrců, jejichž díla jsme na letošním semináři viděli, a kteří stále točí filmy. Opět jsme mohli vidět snímek, který zachycuje rozpad sovětské společnosti. Na pozadí vztahů lidí žijících v jednom zanedbaném moskevském bytě se rozvíjí příběh rozbitého manželství hlavního hrdiny - bagristy, který se dá na studia. Vynikající realisticky udělaný film s výborným scénářem.

Hodnocení: Milan ***** Jiří **** a půl

Posledním snímkem, který jsme viděli na letošním semináři, byl film

Nečistá síla/ Nečistaja sila/ SSSR-Lenfilm, 1989, 134 min scénář a režie: E. Jasan

Viděli jsme něco, co trpělo neuvěřitelným množstvím nápadů a množstvím dějových linií. Byla to vlastně moderní pohádka, kde se objevují Baba Jaga, čerti, kouzelné věci, které mění životy hlavních protagonistů. Chvílemi úsměvné, chvílemi drama…Dary však v pragmatické realitě přivodí hlavnímu hrdinovi uvěznění, ztrátu paměti a další strázně…

Nezaškodilo by tomu svižnější střih a větší sevřenost scénáře.

Hodnocení: Milan ***a půl Jiří *** a půl

Letošní filmový seminář ruských filmů měl vynikající úroveň. S Jirkou jsme jej hodnotili jako podnětný. Pořadatelé mají mnoho věcí již vychytaných. Jedinou drobnou výtku bychom mohli směřovat k tlumočení filmů.  Je znát, že tlumočníci filmy vidí prvně až při projekcích. Navíc když chybí úplně dialogová listina nebo titulky v originále, je pro tlumočníka velmi obtížné ze zvukové stopy odchytit dialogy. Děvčata se snažila seč mohla, nicméně minimálně ve dvou filmech, které jsme viděli, se dost ztrácela…

Už se těšíme na další jarní setkání s filmem ve Veselí při semináři věnovaným asijským filmům.

Zapsal: Milan Kostelník

úvodní stránka